Jdi na obsah Jdi na menu
 


Téma

Freeriding - Svoboda na lyžích

 

Do středu zájmu se na horských svazích vracejí vedle snowboardu také lyže. Právě v lyžování se v poslední době objevují disciplíny, které jsou opravdu in.

 

Foto

Robin Kaleta

 

Jednou z nich je určitě freeriding a v něm mezi českými jezdci vyniká sedmadvacetiletý Robin Kaleta.

 

Robine, co je to vlastně freeriding?

 

Freeriding je odvětví lyžování, ve kterém jde hlavně o sjíždění volných terénů v prašanu, případně také o skoky ze skal. Může se v něm i závodit, ale hlavní je focení a natáčení, protože freeriding je hodně efektní sport.

 

Jaký je rozdíl mezi freeridingem a freeskiingem?

 

Freeskiing se dělí na freeriding a freestyle, přičemž freeriding je považován za královskou disciplínu. Ve freestylu musí být jezdci skvělí atleti. Freerider však musí umět jak skočit, tak jezdit, což ve freestylu většinou není podmínkou. Jezdec musí znát hory, musí se v nich umět pohybovat a také v sobě musí mít dávku pokory, aby dovedl vycouvat z nebezpečné situace, která přesto vypadá lákavě. Nezbytností je také umět používat sondu do laviny, protože při tomto sportu reálně hrozí zavalení lavinou.

 

Foto

 

Jak ses k tomuto sportu dostal?

 

Od tří let lyžuju v Beskydech, odkud pocházím. Jen co jsem se naučil trochu lyžovat, pouštěli mě rodiče i mimo sjezdovku. První skoky jsem si zkusil až mnohem později v Alpách, protože u nás to nebylo dost dobře možné.

 

Máš nějaké oblíbené místo na ježdění?

 

Nejlepší pro mě budou vždycky Beskydy, kde jsem se všechno naučil a kde mám spoustu kamarádů. Také mám rád Slovensko. Dřív to byly hlavně Nízké Tatry, v poslední době jsem si oblíbil také Vysoké. Obecně mám rád menší střediska, která nejsou přeplněná turisty, a protože tam nejezdí moc freerideři, zůstávají tam kopce "nepočmárané" od lyžařů.

 

Jakým způsobem trénuješ?

 

Dřív jsem se připravoval jen lyžováním, později jsem pochopil, že pokud chci být dobrý, rozhodně to nestačí. Posiluju nohy, běhám a trénuju techniku lyžování, která je stejně důležitá v brankách i ve volném terénu. Vzhledem k tomu, že jsem technice nikdy moc tréninku nevěnoval, cítím, že právě v ní mám největší nedostatky. Proto jsem například na podzim strávil nějaký čas na ledovci s Tomášem Krausem a s českými skicrossaři. Piloval jsem jízdu v brankách a techniku.

 

Foto

Focení na Les Diablerets ve Švýcarsku v březnu 2007

Jak se na freeriderovi pozná, že je dobrý?

 

Ve volném terénu docela snadno. Na první pohled je vidět, kdo ví, kam jede a jak má skočit. Nedostatky nejde zakrývat.

 

Na co je třeba si dát pozor při výběru vybavení pro freeskiing?

 

Je potřeba si uvědomit, co přesně a jak často chce člověk dělat. Pro oblečení obecně platí - kvalitní materiály, širší střihy a co nejvíc větracích otvorů. Lyže by měly být co nejširší. Nejdůležitější součástí vybavení jsou ochranné pomůcky jako pípák do laviny, lopatka, chránič páteře, helma atd.

 

Jaký byl tvůj největší skok během jízdy?

 

Bez padáku jsem skočil zhruba dvacet metrů. Ale freeriding lze kombinovat s lety na padáku (tzv. skibase) a v takovém případě jsou běžné skoky kolem sedmdesáti metrů. Rozdíl je jenom v tom, že po chvilce padání otevřeš padák a dolů doplachtíš. Zní to jednoduše, ale ve skutečnosti je to dost nebezpečný sport.

 

Jaký terén tě nejvíc láká?

 

Foto

Mám rád pěkné stěny se spoustou skal a různých terénních nerovností, kde se může freerider vyblbnout a nechat za sebou pěknou lajnu (stopu).

 

Co se ti honí hlavou při extrémních sjezdech a skocích?

 

Popravdě nic moc. Prostě jedu, jak nejlíp umím, užívám si to a řeším jen to, co mi přijde pod lyže. Je to z velké části podvědomé.

 

Máš ve freeridingu nějaký vzor?

 

Existuje spousta jezdců, kteří mě něčím inspirují a které pro něco obdivuju. Je to například Seth Morrison, Shane McConkey, Hugo Harrison a další. Každý je v něčem unikátní.

 

Je ve freeridingu ještě něco, cos nedokázal, a toužíš po tom?

 

Momentálně jsem si splnil to, po čem jsem dlouho toužil. Je to base jumping a ski base jumping. Teď se chci zlepšovat a udělat pár hezkých fotek. Ještě nikdy jsem například neviděl ani jednu opravdu hezkou freeride linii se skibase na konci, ani jednu pěknou skibase fotku, která by měla vše, co by mít měla. Takovou bych chtěl udělat.

 


Profil

 

Foto

Robin Kaleta patří k našim nejznámějším freeriderům. Pochází ze severní Moravy, je mu sedmadvacet let a vystudoval právnickou fakultu. Robinovy internetové stránky najdete na adrese

(http://www.robinkaleta.com)

 

Umístění v závodech

srpen 2006 - 1. místo, K2 Big Mountain, Cragieburn, Nový Zéland

srpen 2006 - 5. místo, New Zealand Freeski Open, Treble Cone, Nový Zéland

duben 2007 - 4. místo, Arctix Tamok - freeride závod pro pozvané, Norsko

únor 2005 - 1. místo - Red Bull Snow Thrill Qualifications on Jasna, Chopok, Slovensko

únor 2006 - Red Bull Hike and Ride - filmová soutěž, Švýcarsko

březen 2006 - Mission Freeride - 2. místo, Backcountry/freestyle závod, Schilthorn, Švýcarsko

březen 2006 - Red Bull Snow Thrill on Monte Rosa - 8. místo, Gressoney, Itálie

 

 

Vybavení pro freeskiing

 

Foto

Opět Les Diablerets ve Švýcarsku. Akce se jmenovala ACG Snow Ride a nešlo o závod, ale o fotografování

Lyže na freestyle jsou typické tzv. twintipem, což je ohnutí špičky a patky lyže (můžete jezdit i pozpátku) a geometrií, v níž se těžiště lyže blíží jejímu středu. Proti ostatním typům lyží jsou měkčí. Rádiusy lyží se pohybují mezi patnácti a dvaceti metry. Pokud nechcete jezdit v U-rampě, kde se doporučují krátké modely, vyberte lyže alespoň ve výšce vaší postavy. Co se týká šířky, obecně platí, že čím širší, tím lepší stabilita a kvalitnější jízda v prašanu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nádhera

(UUUUUUUUUUUchch, 9. 3. 2009 19:28)

jdi do p.... ty cur...